0 Kč
Za komunistů se 1. květen slavil jako „svátek práce”. Bylo sice volno, nešlo se do školy ani do práce, místo toho ale všichni museli povinně do „prvomájového průvodu“. Lidé byli vybaveni mávátky, balónky, rudými prapory a transparenty s budovatelskými hesly a v průvodu procházeli pod tribunou, na které stáli komunističtí funkcionáři.
Největší průvod, který trval několik hodin, byl v Praze na Letenské pláni a zahajoval ho svým projevem největší komunista – generální tajemník ÚV KSČ. Na tribuně spolu s ním sledovali průvod všichni nejvýše postavení komunisti tzv. politbyro – Ústřední výbor Komunistické strany Československa.
Po Sametové revoluci tahle šaškárna pro většinu skončila, ale komunisti drželi tradici dál a každý rok se na 1. května v Praze na Letné znova scházeli. Na prvomájových oslavách vzpomínali na „staré dobré časy“, časy, kdy byli u moci, nebo nadávali na demokracii a na demokraticky zvolené politiky.
Někdy během února 2006, necelý rok od založení Dekomunizace, jsme si řekli, že by bylo fajn komunistům tuhle zábavu nějak překazit a přemýšleli jsme, jakým způsobem by se to dalo provést. Měli jsme několik nápadů, ale žádný nebyl ten pravý, až někdo z nás, tuším, že to byl Petr Hrubeš, navrhnul, ať na Letné uděláme „prostě normální koncert“.
Hlavním úkolem bylo získat povolení od magistrátu dřív než ho dostanou komunisti.
V roce 2006 úředníci na magistrátu ještě žádné e-maily nepoužívali a tak se žádost musela odevzdat na podatelně, kdo dřív přišel, ten to dostal. My jsme ale dostali nápad, počkali jsme si do půlnoci a na magistrát jsme žádost poslali faxem v 00:00:03. Komunisti žádost podali jako obvykle hned ráno, jenže to už byla Letná naše!
Přípravy na koncert tedy mohly začít. Důležitým momentem pro úspěch celé akce byla spolupráce s Václavem Marhoulem a záštita od Konfederace politických vězňů ČR a Asociace soukromého zemědělství ČR. Tito klíčoví partneři velmi pomohli s organizací, postarali se publicitu mezi svými členy, ale hlavně nás propojili s lidmi, kteří nám poskytli finanční prostředky.
Petr Hrubeš ke spolupráci v tiskové zprávě z roku 2006 říká: „Ve spolupráci s Václavem Marhoulem jsme se rozhodli udělat velkou společenskou akci na podporu Konfederace politických vězňů ČR jako morální satisfakci, které se jim nikdy oficiálně nedostalo – zároveň to pro ně bude zřejmě jejich poslední velké setkaní, vzhledem k vysokému věku. Celá akce je bez vstupného a organizátoři pracují bez nároku na honorář.“
Opravdu jsme to dělali bez nároků na honorář a i většina dodavatelů se nám snažila s cenou vyjít maximálně vstříc. Proto jsme si mohli dovolit postavit na Letné největší hudební pódium, které bylo v té době v ČR k dispozici a zajistit kvalitní aparaturu pro všechny vystupující.
Na začátek v 10 hodin uvítala všechny účastníky předsedkyně KPV ČR paní Naďa Kavalírová těmito slovy:
„Mnohé bylo již vysloveno, mnohé napsáno i zfilmováno. Ale je to stále neuvěřitelně málo. Ona strašlivá doba TEMNA, která trvala více jak 40 roků a tak ničivě zasáhla do osudů statisíců tzv. třídních nepřátel, nemá srovnání v historii této země.
Při památce všech, kteří se nedožili politického zvratu v listopadu 89, všech popravených, umučených i těch, kteří podlehli zákeřným chorobám po dlouhodobém věznění, za ně za všechny jsme povinni my žijící: říkat PRAVDU. Pravdu o oné době, kdy naší zemi vládly ničivé síly bolševické zvůle. Říkat PRAVDU všem, kdo jsou schopni naslouchat a tuto PRAVDU přijmout.
Viníci dosud nebyli potrestáni, žijí mezi námi. A nejde o tresty na svobodě. Odsouzení morální má hluboký etický význam. Naším cílem je úsilí o nápravu věcí minulých, aby byla zabezpečena budoucnost mladé generace a aby jí nemohly ohrozit žádné -izmy.„
Poté následovalo slavnostní vztyčení státní vlajky ČR a zazněla státní hymna, kterou zahrála Hudba Hradní stráže. Po proslovech dalších představitelů KPV a jejich hostů, proběhla ekumenická modlitba a zatroubení skautské večerky, půl hodiny po poledni, zakončilo dopolední část.
Odpoledne si mikrofon převzali mladí moderátoři: Lejla Abbasová, Jan Potměšil a Zdeněk Suchý, kteří tak symbolicky převzali poselství akce pro všechny mladé lidi.
Na pódiu se pak během odpoledne a večera vystřídali: Aneta Langerová, Ivan Hlas, Laura a její tygři, Hudba Praha, Skyline, Děda Mládek Illegal Band, Bůhví a další. Výběr, kdo bude na Letné hrát, byl celkem složitý, protože hudebníci si sami zjistili, že se koncert uskuteční a nabízeli nám, že rádi vystoupí bez nároku na honorář. Jeden z mála hudebníků, kterého jsme oslovili přímo, byl Keith Richards, bohužel 1. května už měl jiný program :).
Vzhledem k tomu, že se nám s nabídkou pomoct při realizaci akce hlásilo mnoho organizací i jednotlivců, podařilo se zajistit i bohatý doprovodný program. Na Letenské pláni jste tak mohli navštívit projekci dokumentárních filmů, divadlo pro děti i pro dospělé, výstavu fotografií KPV i výstavu dekomunizačnich motivů ze soutěže „Trikem proti komunismu“. Mohli jste si prohlédnout prezentační stánky Sokolů a Orlů, Skautů i Junáků, nebo alegorickou mapu pracovních táborů. Také jste mohli šplhat na lezecké stěně, nebo navštívit tvůrčí dílnu „Helevol!“. Dokonce tu byla i možnost potisknout si tričko sítotiskem.
Krátce po 22. hodině, když dohrála Aneta Langerová, zazářil nad Letnou slavnostní ohňostroj a ukončil tak program na Letenské pláni.
Vytrvalci měli ještě možnost přesunout se do klubu Abaton, kde na ně čekala další porce muziky v podání kapel Echt!, Vertigo Quintet, Obří broskev, Kapela snoo, Workshop, Ziggy Horváth & SJK, O5&Radeček, The Depth (UK) a další.
Ostatní už odcházeli z koncertu domů. Z koncertu, který se díky energii všech zúčastněných stal doslova festivalem svobody – setkáním demokratů zdravé mysli, lidí, kteří spolu prožili jeden příjemný slunečný den.
Jeden den, kdy jsme společně řekli jasné NE všemu, co by mohlo opět umožnit komunistům určovat naši budoucnost, náš osud.
Fotogalerie
Zúčastnili jste se také? Máte vlastní zážitky, fotografie nebo videa z 1. Máje 2006? Budeme rádi, když se nám ozvete na info@dekomunizace.cz nebo na našich sociálních sítích Facebook a Instagram.