Váš Košík
neobsahuje
tričko :(

mistoz_0001_FS_misto_zapominani_10-3.png.jpg


———————

 

1. foto/photo © Dana Kyndrová

Václavské náměstí, Praha, 28. října 1988

Policejní zásah proti demonstraci u příležitosti 70. výročí vzniku Československa. K rozehnání demonstrantů byly kromě zásahových jednotek (tzv. bílých přileb) použiti i psi a vodní děla. Mnoho lidí bylo zadrženo a odvezeno na oddělení Veřejné bezpečnosti.

 

Wenceslas Square, Prague, 28 October 1988

Police crackdown against a demonstration on the 70th anniversary of the founding of Czechoslovakia. Riot police (the “White Helmets”), dogs and water cannons were used to disperse protesters. Many people were arrested and held in police custody.

 

———————

 

2. foto/photo © Jan Šilpoch

Václavské náměstí, Praha, 24. prosince 1989

Lidé slaví Vánoce a znovunabytou svobodu na spontánně vytvořeném pietním místě k uctění památky studenta Jana Palacha, který se roku 1969 upálil na protest proti sovětské okupaci Československa.

 

Wenceslas Square, Prague, 24 December 1989

People celebrate Christmas and the return of freedom at a spontaneous memorial honoring Jan Palach, a Czech student who set himself on fire in 1969 to protest the Soviet occupation of Czechoslovakia.

 

mistoz_0002_FS_misto_zapominani_10-4.png.jpg

———————

 

3. foto/photo © Lubomír Kotek

 

Václavské náměstí, Praha, 15.—21. ledna 1989

Policie pomocí vodního děla rozhání demonstranty během tzv. „Palachova týdne“ – sedmi lednových dnů roku 1989. Vzpomínková akce k uctění 20. výročí sebeobětování studenta Jana Palacha, který se upálil na protest proti sovětské okupaci Československa, se proměnila v největší občanské protesty od roku 1969.

 

Wenceslas Square, Prague, 15—21 January 1989

The police uses water cannon to disperse demonstrators during so-called “Palach’s week” – seven days in January 1989. The commemorations of the 20th anniversary of the death of Jan Palach, a Czech student who set himself on fire to protest the Soviet occupation of Czechoslovakia, turned into the biggest anti-regime event since 1969.

 

———————

 

4. foto/photo © Lubomír Kotek

Václavské náměstí, Praha, 15.—21. ledna 1989

Pohotovostní pluk pomocí psů žene lidi z veřejného prostranství během tzv. „Palachova týdne“ – sedmi lednových dnů roku 1989. Vzpomínková akce k uctění 20. výročí sebeobětování studenta Jana Palacha, který se upálil na protest proti sovětské okupaci Československa, se proměnila v největší občanské protesty od roku 1969.

 

Wenceslas Square, Prague, 15—21 January 1989

The riot police use dogs to force people from public space during so-called “Palach’s week” – seven days in January 1989. The commemorations of the 20th anniversary of the death of Jan Palach, a Czech student who set himself on fire to protest the Soviet occupation of Czechoslovakia, turned into the biggest anti-regime event since 1969.

 

mistoz_0003_FS_misto_zapominani_10-5.png.jpg

mistoz_0004_FS_misto_zapominani_10-6.png.jpg

 

5. foto/photo © Lubomír Kotek

Národní třída, Praha, 15.—21. ledna 1989

Příslušníci pohotovostního pluku zatýkají demonstranta během tzv. „Palachova týdne“ – sedmi lednových dnů roku 1989. Vzpomínková akce k uctění 20. výročí sebeobětování studenta Jana Palacha, který se upálil na protest proti sovětské okupaci Československa, se proměnila v největší občanské protesty od roku 1969. Řada zatčených byla v mrazivém počasí vyvezena do lesů za Prahu.

 

National Avenue, Prague, 15—21 January 1989

Riot police arrest a demonstrator during so-called “Palach’s week” – seven days in January 1989. The commemorations of the 20thanniversary of the death of Jan Palach, a Czech student who set himself on fire to protest the Soviet occupation of Czechoslovakia, turned into the biggest anti-regime event since 1969. Many of the arrested demonstrators were taken to forrests outside the city where they were released in freezing weather.

 

———————

 

6. foto/photo © Lubomír Kotek

Národní třída, Praha, 15.—21. ledna 1989

Policie pomocí vodního děla rozhání demonstranty během tzv. „Palachova týdne“ – sedmi lednových dnů roku 1989. Vzpomínková akce k uctění 20. výročí sebeobětování studenta Jana Palacha, který se upálil na protest proti sovětské okupaci Československa, se proměnila v největší občanské protesty od roku 1969. Proti demonstrantům byli nasazeni příslušníci pohotovostního pluku, Lidové milice, psi, slzný plyn, obrněná auta. Stovky lidí byly zmláceny, řada zatčena.

 

National Avenue, Prague, 15—21 January 1989

The police use water cannon to disperse demonstrators during so-called “Palach’s week” – seven days in January 1989. The commemorations of the 20th anniversary of the death of Jan Palach, a Czech student who set himself on fire to protest the Soviet occupation of Czechoslovakia, turned into the biggest anti-regime event since 1969. The police used dogs, tear gas and armored vehicles against the demonstrators. Hundreds of people were beaten up, many were arrested. The Communist Party’s “People’s Militia” took part in the crackdown.

 

mistoz_0005_FS_misto_zapominani_10-7.png.jpg

———————

 

7. foto/photo © Jan Šibík

Národní třída, Praha, 17. listopadu 1989

Režim povolil manifestaci studentů na pražském Albertově k uctění 50. výročí nacistického zátahu proti českým vysokoškolákům v roce 1939. Po skončení povolené části programu se tisíce lidí vydaly směrem na Václavské náměstí. Na Národní třídě byl průvod zastaven a posléze obklíčen policejními těžkooděnci. Brutální rozehnání studentů – výsledkem byly desítky lehce i těžce raněných – pobouřilo veřejnost a spustilo tzv. Sametovou revoluci.

 

National Avenue, Prague, 17 November 1989

The Communist regime permited a student rally at a university campus to commemorate the 50th anniversary of a Nazi crackdown against students in 1939. After the conclusion of the officially-sanctioned program thousands of students began to march towards Wenceslas Square but were blocked and surrounded by riot police on National Avenue. The ensuing police brutality caused public outrage and sparked the so-called “Velvet Revolution”.

 

mistoz_0006_FS_misto_zapominani_10-8.png.jpg

mistoz_0000_FS_misto_zapominani_10-1.png.jpg

 

MÍSTO ZAPOMÍNÁNÍ

Projekt: výstava historických fotografií ve veřejném prostoru

Termín: od 17. listopadu 2014 do 1. prosince 2014

Námět: Dekomunizace o. s.

Kurátorka: Halka Kuščynská

Fotografové: Lubomír Kotek, Dana Kyndrová, Jan Šibík, Jan Šilpoch

 

Záměr: Umístěním fotografií z doby totality na místa jejich vzniku, chceme ukázat co všechno se změnilo a co jsme vytěsnili z naší paměti. Chceme konfrontovat kolemjdoucí se stále více se rozšiřujícím názorem, že „dříve bylo líp…“ a ukázat jim vizuální důkaz, který tuto pohodlnou představu o sladké minulosti koriguje.

 

Realizace: Černobílé fotografie budou nalepeny na velkých panelech, umístěných přímo na místě, kde se záběr před lety vyfotografoval. Kolemjdoucí tak bude mít možnost srovnání minulosti s přítomností. Vždy bude vyroben jen jeden originální kus, který bude opatřen základními informacemi (autor, rok a název fotografie, adresa nebo popis místa a krátký popis projektu s odkazem na web).

 

Instalace bude bezplatně přístupná veřejnosti a bude se postupně rozšiřovat o další místa-fotografie, která se budou vztahovat k dalším událostem polistopadové historie (např. generální stávka, volba prezidenta, palachův týden, první svobodné volby, atd...). S odhalením každé fotografie v době příslušného výročí se na virtuální mapě objeví další bod. S narůstajícím časem bude možné navštěvovat více „míst zapomínání“. Jednotlivá místa mohou vznikat i z iniciativy spoluobčanů a jejich vlastních archivních fotografií.

 

Příklady podobných projektů:

http://www.buzzfeed.com/mjs538/looking-into-the-past-911-photos#ygmf03

http://www.quirksee.org/2014/09/18/cross-time-photos-show-snapshots-of-seattles-past-and-present-side-by-side/

 

Kontakt: Dekomunizace o. s., Michal Gregorini, tel. 603 165 360, info@dekomunizace.cz

 

Prezentace projektu ke stažení ve formátu pdf.


—————————————————————————————————————————

 

MÍSTO ZAPOMÍNÁNÍ II.

 

Další výstava z cyklu Místo zapomínání tentokrát u příležitosti 46. výročí oběti Jana Zajíce, který se upálil na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. A to 25. února 1969 v den smutného 21. výročí komunistického puče, kdy naše země přišla na dlouhých 41 let o svobodu.

 

Černobílé, velkoformátové fotografie podávají svědectví nejen o smrti Jana Zajíce a srpnových událostech 1968, ale také například o každoročních oslavách Velké říjnové socialistické revoluce, která v roce 1917 v Petrohradě v podstatě odstartovala rozmach bolševismu ve světě. Stejně tak zachycují přelomové okamžiky z února 1948, kdy komunisté nastolili v tehdejším Československu diktaturu proletariátu. Ale i každodenní šedou totalitní realitu, kdy se stály fronty téměř na všechno a trhu vládly pořadníky na zboží. Kdy znormalizovanou společnost protkanou pravidelnými a povinnými demonstracemi přitakávajícími komunistickému režimu osvobozovala pouze postupně sílící demokraticky smýšlející ilegální menšina.

 

Popiskou opatřené unikátní tisky fotografií jsou instalovány v místě jejich vzniku, aby zřetelně kontrastovaly se současností a konfrontovaly vyskytující se názor, že „dříve bylo líp“. Jsou bezplatně přístupné veřejnosti a postupně zahrnují další místa, která „zapomínají“ na události naší neblahé totalitní historie. S odhalením každé fotografie se v době příslušného výročí objeví na virtuální mapě bod, symbolizující následující místo zapomínání. Mapa s podrobnými informacemi k výstavě je k dispozici na www.dekomunizace.cz/mistozapominani. Jednotlivá místa mohou vznikat i z iniciativy spoluobčanů a jejich vlastních archivních fotografií. Pokud takové fotografie vlastníte, tak nás neváhejte kontaktovat na info@dekomunizace.cz.

 

Výstava pořádaná občanským sdružením Dekomunizace vznikla za finančního přispění Karla Janečka a The Prague Society for International Cooperation.

 

Another exhibition from the series called The Place of Forgetting is taking place, this year at the occasion of the 46th anniversary of the self-immolation of Jan Zajic, who sacrificed himself in protest against the occupation of Czechoslovakia by the armies of the Warsaw Pact. This happened on the 25th February 1969, on the day of the sad 21st anniversary of the communist coup, which resulted in our country loosing its freedom for long 41 years.

 

Large-format, black-and-white photographs are bringing testimony not only about the death of Jan Zajic and the events of August 1968, but also about annual celebrations of the Great October Socialist Revolution, which in 1917 in Saint Petersburg basically started the boom of Bolshevism all around the world. The photographs also capture the turning points of the communist coup in February 1948, establishing dictatorship of the proletariat in former Czechoslovakia. They also bring testimony of the grey, everyday reality in the totalitarian regime, when there were queues for almost every kind of goods and the market was governed by waiting lists. They illustrate the times when the normalized society, participating in regular and obligatory demonstrations to confirm loyalty to the communist regime, showed tendencies towards liberalization only within the slowly growing, democratically thinking illegal minority.

 

Unique prints of the photographs, labelled by a descriptive note, are installed in the places of their origins, to contrast distinctly with the present reality and to confront the common opinion, that “the life was better in the old times”. The photographs are freely accessible to public, and they embrace one by one other places that have “forgotten” about the events of our inauspicious totalitarian history. With every photograph revealed, a virtual map will in the time of the relevant anniversary display a point symbolizing the next place of forgetting. The map with detailed information about the exhibition is available at www.dekomunizace.cz/mistozapominani. The particular places of forgetting can also rise from the initiative of citizens, using their own photographs of the period. If you own any such photographs, please don’t hesitate to contact us at info@dekomunizace.cz

 

This exhibition is organized by the civil association Dekomunizace and has been financially supported by Karel Janeček and by The Prague Society for International Cooperation.

 

 

MZ_0.jpg

MZ_2.jpg

 

MZ_3.jpg

1a. foto/photo © ČTK

Václavské náměstí, Praha, 21. srpna 1968

Obyvatelé Prahy udiveni tanky v centru metropole. Tzv. „spřátelené armády“ zemí Varšavské smlouvy, vojenského bloku sdružujícího Sovětský svaz a jeho satelity, právě podnikly invazi Československa, aby zastavily „reformní proces“ relativní liberalizace zdejšího komunistického režimu, neboť se z pohledu ortodoxních komunistů příliš odklonil od ideologické linie udávané Moskvou.

 

Wenceslas Square, Prague, 21st August 1968

Prague residents are baffled by the presence of tanks in the downtown. The so called “friendly armies” of the Warsaw pact, a military block that united the Soviet Union and its satellite countries, had just invaded Czechoslovakia to stop the “reform process” of relative liberalization of the local Communist regime. In the eyes of hardline Communists, it had diverged too far from the ideology set by Moscow.

 

———————

 

1b. foto/photo © ČTK / Zuzana Humpálová

Václavské náměstí, Praha, 15. ledna 1989

Kordon policejních těžkooděnců se chystá k zákroku proti demonstraci u příležitosti 20. výročí sebeupálení Jana Palacha na protest proti okupaci Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy, vojenského bloku sdružujícího Sovětský svaz a jeho satelity. Tzv. „spřátelené armády“ podnikly v srpnu 1968 invazi Československa, aby zastavily „reformní proces“ relativní liberalizace zdejšího komunistického režimu, neboť se z pohledu ortodoxních komunistů příliš odklonil od ideologické linie udávané Moskvou. Následujícímu dvacetiletému období vlády kolaborantů dosazených okupanty se říkalo „normalizace“.

 

Wenceslas Square, Prague, 15th January 1989

A column of armored policemen is preparing to suppress a demonstration that’s taking place to commemorate the 20th anniversary of the self-immolation of Jan Palach. His act was a protest against the occupation of Czechoslovakia by the armies of the Warsaw pact, a military block uniting the Soviet Union and its satellite countries. These so-called “friendly armies” invaded Czechoslovakia in August 1968 to stop the “reform process” of relative liberalization of the local Communist regime. In the eyes of hardline Communists, the regime diverged too far from the ideology set by Moscow. The following 20-year rule by collaborators installed by the occupiers was called the “Normalization” period.

 

MZ_4.jpg

 

2a. foto/photo © Lubomír Kotek

 

Václavské náměstí, Praha, 1985

Jedním z fenoménů normalizace byly tzv. knižní čtvrtky, neboť komunističtí plánovači stanovili, že se veškeré knihy vydávaly ve čtvrtek. Na knihy se stály fronty a kniha se stala korupčním platidlem, protože skutečně zajímavých titulů vycházelo relativně málo a v nedostatečném počtu výtisků.

 

Wenceslas Square, Prague, 1985

One phenomenon of the “Normalization” period under Soviet occupation were so-called “Book Thursdays”, because the Communist central planners decided that all books were to be published on Thursdays. People queued for books and books became a corruption currency, because very few genuinely interesting titles were published. If the title was interesting, there was usually an insufficient amount of copies printed.

 

———————

 

2b. foto/photo © ČTK

Václavské náměstí, Praha, 21. srpna 1989

Příslušníci Lidových milicí, ozbrojené složky vládnoucí komunistické strany, se chystají k zásahu proti demonstrantům u příležitosti 21. výročí okupace Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy, vojenského bloku sdružujícího Sovětský svaz a jeho satelity. Tzv. „spřátelené armády“ podnikly v srpnu 1968 invazi Československa, aby zastavily „reformní proces“ relativní liberalizace zdejšího komunistického režimu, neboť se z pohledu ortodoxních komunistů příliš odklonil od ideologické linie udávané Moskvou. Následujícímu dvacetiletému období vlády kolaborantů dosazených okupanty se říkalo „normalizace“. Komunisté nasazovali Lidové milice k potlačení „protisocialistických živlů“ během celé své čtyřicetileté vlády. V prosinci 1989, kdy byly odzbrojeny a rozpuštěny, měly 84 821 příslušníků. Existence „ozbrojené pěsti dělnické třídy“ nikdy nebyla upravena žádným zákonem.

 

Wenceslas Square, Prague, 21st August 1989

Members of the People’s Militia, the armed force of the ruling Communist party, are preparing to strike against demonstrators. The occasion is the 21st anniversary of the occupation of Czechoslovakia by the armies of the Warsaw pact, a military block uniting the Soviet Union and its satellite countries. These so-called “friendly armies” invaded Czechoslovakia in August 1968 to stop the “reform process” of relative liberalization of the local Communist regime. In the eyes of hardline Communists, the local regime had diverted too far from the ideology set by Moscow. The following 20-year period of rule by collaborators installed by the occupier, was called the “Normalization”. The Communists used the People’s Militias to suppress “antisocialist elements” during their whole 40-year rule. In the year 1989, when the People’s Militias were disarmed and disbanded, they had 84 821 members. The existence of “the armed fist of the proletariat” was never regulated by any law.

 

MZ_5.jpg

3a. 3b. foto/photo © ČTK / Josef Nosek

Václavské náměstí, Praha, 25. února 1969

Sanitka odváží do nemocnice Jana Zajíce, který se v den 21. výročí komunistického puče upálil v průchodu u tehdejších kin Letka a Čas na protest proti okupaci Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy, vojenského bloku sdružujícího Sovětský svaz a jeho satelity. Student střední průmyslové školy v Šumperku svým činem následoval příkladu Jana Palacha, jenž se upálil přibližně o měsíc dříve ve snaze vyburcovat společnost z akceptace nově nastolené nesvobody. Předcházejícího srpna 1968 podnikly tzv. „spřátelené armády“ invazi Československa, aby zastavily „reformní proces“ relativní liberalizace zdejšího komunistického režimu, neboť se z pohledu ortodoxních komunistů příliš odklonil od ideologické linie udávané Moskvou. Následujícímu dvacetiletému období vlády kolaborantů dosazených okupanty se říkalo „normalizace“.

 

Wenceslas Square, Prague, 25th February 1969

An ambulance is carrying high school student Jan Zajíc, who immolated himself on the 21st anniversary of the 1948 Communist takeover to protest the Soviet occupation of Czechoslovakia the previous August, 1968. His act followed in the footsteps of Jan Palach, who immolated himself approximately a month earlier. Communist Czechoslovakia´s nominal allies invaded the country to stop the “reform process” of relative liberalization taking place there. According to hardline Communists, the local regime had diverted too far from the ideology set by Moscow. The following 20-year period of rule by collaborators installed by the Soviet occupiers was called the “Normalization”.

 

MZ_6.jpg

MZ_7.jpg

 

4a. foto/photo © Lubomír Kotek

 

Staroměstské náměstí, Praha, 1983

V rovině propagandy vedl sovětský blok „boj za mír“, což se projevovalo mimo jiné i povinnými „mírovými demonstracemi“ (jako na obrázku). V roce 1983 přikročilo NATO k rozmístění amerických jaderných raket středního doletu Pershing II v Západní Evropě v reakci na rozmístění zmodernizovaných sovětských raket středního doletu SS-20 v socialistických zemích. Neochota Západu k jednostrannému odzbrojení přiměla sovětské vedení k zahájení reformního programu („perestrojky“), neboť centrálně plánovaná sovětská ekonomika si globální závody ve zbrojení už nemohla dál dovolit.

 

Old Town Square, Prague, 1983

At the propaganda level, the Soviet bloc was waging a “struggle for peace”, which also manifested itself in obligatory “peace demonstrations” (as shown on the photograph). In 1983, NATO decided to deploy American mid-range nuclear missiles (Pershing II) in Western Europe. This was a reaction to the Soviet deployment of mid-range nuclear missiles (SS-20) in countries of the Soviet bloc. The unwillingness of the West to unilaterally disarm eventually led the Soviet leadership to begin reforms (“Perestroika”) because the inefficient, centrally planned Soviet economy could no longer afford to compete in the global arm race.

 

———————

 

4b. foto/photo © Karel Cudlín

Staroměstské náměstí, Praha, 80. léta

V rovině propagandy vedl sovětský blok „boj za mír“, což se projevovalo mimo jiné i povinnými „mírovými demonstracemi“ (jako na obrázku). V roce 1983 přikročilo NATO k rozmístění amerických jaderných raket středního doletu Pershing II v Západní Evropě v reakci na rozmístění zmodernizovaných sovětských raket středního doletu SS-20 v socialistických zemích. Washington téhož roku ohlásil rozsáhlý projekt rozmístění protiraketové obrany v kosmu (tzv. „hvězdné války“). Neschopnost sovětské ekonomiky dál soupeřit v globálních závodech ve zbrojení přiměla Moskvu k ústupkům. Výsledná dohoda o likvidaci raket středního a kratšího doletu, podepsaná na sklonku roku 1987, znamenala zásadní průlom v odzbrojovacích jednáních.

 

Old Town Square, Prague, 1980s

At the propaganda level, the Soviet bloc was waging a “struggle for peace”, which also manifested itself in obligatory “peace demonstrations” (as shown on the photograph). In 1983, NATO decided to deploy American mid-range nuclear missiles (Pershing II) in Western Europe. This was a reaction to the Soviet deployment of mid-range nuclear missiles (SS-20) in countries of the Soviet bloc. During the same year, Washington announced its plans for missile defense in outer space (the so called “star wars”). The inability of the Soviet economy to keep competing in the global arm race forced Moscow to make concessions. The resulting agreement about the liquidation of short- and mid-range missiles, signed at the end of 1987, marked a major breakthrough in disarmament negotiations.

MZ_8.jpg

 

5a. foto/photo © ČTK

 

Staroměstské náměstí, Praha, únor 1948

„Demonstrace síly“ tzv. Lidových milicí během komunistického puče. O jejich vytvoření rozhodl Ústřední výbor Komunistické strany Československa dne 21. února 1948; o čtyři dny později následoval převrat. Komunisté nasazovali milicionáře k potlačení „protisocialistických živlů“ i během celé své čtyřicetileté vlády. V prosinci 1989, kdy byly Lidové milice odzbrojeny a rozpuštěny, měly 84 821 příslušníků. Existence „ozbrojené pěsti dělnické třídy“ nikdy nebyla upravena žádným zákonem.

 

Old Town Square, Prague, February 1948

A “demonstration of power” by the so-called People’s Militias during the Communist coup d’etat in late February 1948. The Central Committee of the Communist party of Czechoslovakia decided to create the People’s Militias on February 21st; the coup followed four days later. The Communists would regularly deploy their militia to suppress “antisocialist elements” during their entire 40-year rule that followed. In 1989, when the People’s Militias were disarmed and disbanded, they had 84 821 members. The existence of the “armed fist of the proletariat” was never regulated by any law.

 

———————

 

5b. foto/photo © ČTK / Jiří Rublič

Staroměstské náměstí, Praha, 6. listopadu 1954

Manifestace Lidových milicí k 37. výročí uchvácení moci v Rusku bolševiky během tzv. Velké říjnové socialistické revoluce z roku 1917 (známé též pod zkratkou VŘSR). Lidové milice byly ozbrojenou složkou vládnoucí komunistické strany a „říjnová revoluce“ se slavila až v listopadu, neboť proběhla ještě za starého (opožděného) Juliánského kalendáře užívaného pravoslavnou církví.

 

Old Town Square, Prague, 6th November, 1954

A parade of the People’s Militias on the 37th anniversary of the Bolshevik coup in Russia in 1917, which the Communist rebranded as the Great October Socialist Revolution. People’s Militias were the armed forces of the ruling Communist party and the “October Revolution” was celebrated in November, because it happened while the old Julian calendar of the Orthodox Church was still in use.

MZ_9.jpg

MZ_10.jpg

 

6. foto/photo © Lubomír Kotek

 

Gorkého náměstí (dnes Senovážné), Praha, 1987

Jedním z fenoménů komunistického centrálního plánování hospodářství byly všudypřítomné fronty na nedostatkové zboží, neboť nabídka nereagovala na poptávku trhu. Na snímku je zachycena fronta na jízdní kola.

 

Gorky Square (today Senovážné Square), Prague, 1987

One of the phenomena of the centrally planned Communist economy were omnipresent queues for scarce goods, because the supply on the market didn’t react to demand. The photograph captures a queue for bicycles.

MZ_11.jpg

MZ_12.jpg

 

7. foto/photo © Lubomír Kotek

 

Gottwaldovo nábřeží (dnes Masarykovo), Praha, 1983

Politická elita nominálně rovnostářského režimu neměla vůči aroganci moci zábrany. Během slavnostního znovuotevření Národního divadla lemovaly celé uzavřené nábřeží vozy Tatra 613 určené výhradně pro vysoké státní úředníky a komunistické funkcionáře.

 

Gottwald Embankment (today Masaryk Embankment), Prague, 1983

The political elite of the nominally egalitarian Communist regime had no scruples about displaying the arrogance of power. During the festive reopening of the National Theatre, the whole closed-off embankment was lined with Tatra 613 limousines, available exclusively to high-ranking state officials and Communist functionaries.

MZ_1.jpg

 

MÍSTO ZAPOMÍNÁNÍ

Projekt: výstava historických fotografií ve veřejném prostoru

Termín: od 25. února 2015 do 10. března 2015

Námět: Dekomunizace o. s.

Kurátorka: Halka Kuščynská

Fotografové: Karel Cudlín, Lubomír Kotek, Česká tisková kancelář (ČTK / Zuzana Humpálová, Josef Nosek, Jiří Rublič)

 

Pokračování výstavy Místo zapomínání tentokrát u příležitosti 46. výročí oběti Jana Zajíce, který se upálil na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. A to 25. února 1969 v den smutného 21. výročí komunistického puče, kdy naše země přišla na dlouhých 41 let o svobodu.

 

Informace o minulé výstavě Místo zapomínání naleznete zde.

 

Záměr: Černobílé fotografie zachycující přelomové okamžiky i každodenní šedou totalitní realitu budou instalovány v místě jejich vzniku, aby zřetelně kontrastovaly se současností. A konfrontovaly kolemjdoucí se stále více se rozšiřujícím názorem, že „dříve bylo líp“.

 

Realizace:Velkoformátové fotografie umístěné na stojanech. Vždy bude vyroben jen jeden originální kus, který bude opatřen základními informacemi (autor, rok a název fotografie, adresa nebo popis místa a odkaz na web projektu).

 

Instalace bude bezplatně přístupná veřejnosti a bude se postupně rozšiřovat o další místa-fotografie, která se vztahují k důležitým událostem naší totalitní historie. S odhalením každé fotografie v době příslušného výročí se na virtuální mapě objeví další bod. Jednotlivá místa mohou vznikat i z iniciativy spoluobčanů a jejich vlastních archivních fotografií.

 

Kontakt: Dekomunizace o. s., Michal Gregorini, tel. 603 165 360, info@dekomunizace.cz

 

logoline.png